De re je propoziční postoj „o věci“ a de se je propoziční postoj „o sobě“. Propoziční postoj obecně je vztah mezi individuem a propozičním obsahem. Souvětí Karel si myslí / je přesvědčen / pochybuje …, že na Marsu je voda vyjadřuje různé propoziční postoje Karla k propozici, že na Marsu je voda. Atribut de re × de se se zpravidla používá pro případy, v nichž propozice pojednává o nositeli postoje. Např. souvětí Karel je přesvědčen, že ho zvolí prezidentem vyjadřuje Karlův postoj k propozici, která pojednává o Karlovi samotném. ✍Lewis (1979) jako první pozoroval, že takové postoje jsou potenciálně dvojznačné. Základní interpretací našeho příkladu je interpretace de se, kdy souvětím vyjadřujeme Karlovo přesvědčení o sobě samém. Interpretace de re vyžaduje zvláštní kontext. Uvažujme například, že Karel – kandidát na prezidenta – měl úraz hlavy a ztratil povědomí o tom, kým je. V nemocničním pokoji sleduje projev jistého Karla – kandidáta na prezidenta (nevědom, že hovoří on sám). Projev Karla zaujme, čímž nabyde přesvědčení, že tento muž bude zvolen prezidentem. V tomto případě se jedná o postoj de re. ✍Chierchia (1989) si povšiml toho, že distinkce de re × de se je relevantní pro přirozený jazyk. Srov. příklady Karel si přeje, aby byl zvolen prezidentem (aspoň 70 % občany) × Karel si přeje být zvolen prezidentem. Zatímco první věta může být pravdivá ve výše zmíněném kontextu s úrazem hlavy (kromě de se interpretace může tedy mít i interpretaci de re), věta druhá umožňuje pouze de se čtení. Pro novější literaturu a relevantní reference viz např. ✍Anand (2006). Viz také ↗de dicto × de re.